Návrh zákona, který zavádí povinnost individuálních vzdělávacích plánů pro soudce a umožňuje jejich dočasné přidělení na Ministerstvo spravedlnosti, míří do Senátu. Podle kritiků porušuje principy dělby moci a nezávislosti justice. Před tím nyní v prohlášení varuje Spolek řadových soudců, který námitky zaslal České justici.
Lex Anička, jak je návrh zákona neformálně označován, reaguje na medializovaný případ podmíněného trestu za znásilnění nezletilé dívky. Obsahuje však řadu změn, které podle Spolku řadových soudců výrazně zasahují do výkonu soudní moci. Spolek ve svém prohlášení upozorňuje, že návrh přináší systémový problém a označuje ho za „populistickou reakci, která opět popírá základní principy soudcovské nezávislosti“.
Plán vzdělávání pod dohledem předsedů
Návrh zavádí povinnost, aby si každý soudce vypracoval a předsedovi soudu předložil tříletý individuální plán vzdělávání. Tento plán má schvalovat předseda soudu a jeho strukturu metodicky nastaví Justiční akademie, která spadá pod Ministerstvo spravedlnosti.
Podle Spolku řadových soudců jde o nebezpečný návrat k systému, který už v minulosti zrušil Ústavní soud. Soudci upozorňují na riziko, že nesplnění plánu bude považováno za kárné provinění, což může být zneužito jako forma tlaku nebo nástroje proti „neposlušným“ soudcům.
„Zaviněné porušení zákonné povinnosti soudce představuje kárné provinění… porušením povinnosti je i pouhé nepředložení plánu,“ připomíná spolek ústy svého zástupce Štěpána Klapky.
Přezkušování soudců zadními vrátky?
Soudci rovněž připomínají, že podobná úprava – povinné přezkušování soudců – byla zrušena Ústavním soudem již v roce 2002. I když současný návrh nepřináší přímé testování, podle spolku vytváří obdobný systém kontroly soudců výkonnou mocí.
„Způsob vzdělávání zůstává fakticky v rukou moci výkonné, reprezentované ministrem spravedlnosti,“ uvádí prohlášení. Spolek se obává i možnosti zneužití školení k ovlivňování rozhodovací činnosti soudců.
Mohlo by vás zajímat
Další novinkou je možnost přidělit soudce na dobu až šesti měsíců k Ministerstvu spravedlnosti. Ačkoli novela výslovně zakazuje, aby se takto přidělení soudci účastnili rozhodovací nebo personální agendy, Spolek řadových soudců tuto úpravu vnímá jako popření podstaty soudcovské funkce. Připomíná, že Ústavní soud již dříve označil podobný krok za protiústavní.
Kritika také od Nejvyššího soudu
K návrhu se už dříve negativně vyjádřil například předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Ten označil změny za nekoncepční, nepřipravené a administrativně zatěžující. Podle něj není realistické, aby si soudci plánovali vzdělávání na tři roky dopředu, když Justiční akademie plánuje své akce jen na jeden rok. Navíc návrh nebyl podle něj konzultován se soudci ani s vedením justice a není jasné, zda má ministerstvo dostatek financí na jeho realizaci.
Zákon se nyní nachází v Senátu, kde se očekává jeho projednání a možné úpravy. Spolek řadových soudců vyzývá horní komoru, aby návrh buď zásadně přepracovala, nebo zcela odmítla.
„Soustavná snaha nerespektovat judikatorní závěry Ústavního soudu ilustruje, jak nezbytná je existence Ústavního soudu jako strážce demokratického právního státu,“ uzavírají své stanovisko soudci
